This article is not available in your selected language. Czech version shown.

�est� ro�n�k Festivalu ProTibet ji� b�� na pln� obr�tky. Letos jsme pro V�s op�t p�ipravili r�znorod� program, kter� potrv� cel� b�ezen v Ostrav�, Fr�dku-M�stku a Opav�. P�ij�te a nechte se vt�hnout do kouzla film�, v�stav, p�edn�ek a koncert�. Na Festival zav�t� mnoho zaj�mav�ch host� z domova i zahrani�� a pod�l� se s n�mi o sv� z�itky, zku�enostmi i osudy.

Podrobn� program zde... | Tiskov� zpr�va zde... | Ohlasy v m�di�ch... | Fotogalerie...




Program - let��ek ke sta�en� (PDF, 400 kB), n�hled plak�tu festivalu (JPG, 600 kB), tiskov� zpr�va.

Vzhledem k nepl�novan�mu posunut� kolaudace Minikina doch�z� ke zm�n�m v �asech
a m�stech v�t�iny filmov�ch projekc�. Aktu�ln� informace najdete v programu. | V�ce zde ->
Malov�n� tibetsk� vlajky se p�esouv� 10.3. na ulici 28.��jna pobl� Hotelu Imperial.
M�ststk� obvod Moravsk� Ostrava a P��voz n�m nepovolil malov�n� vlajky na Ku��m rynku
(s dopln�n�m, �e "po leto�n�m um�st�n� bruslic� plochy ji� nebude dla�bu n�m�st� d�le ni�it").

OSTRAVA 1.-22.3.2007

Term�n	Akce	M�sto	Vstupn�
1.3. �tvrtek 18.00	Josef Vani�, Vladim�r S�s "Tibet - tak jak �il po stalet�" vernis� ojedin�l�ch fotografi� z 50. let v�stava potrv� do 20.3.	M�stsk� knihovna Ostrava 28. ��jna 2	zdarma
2.3. p�tek 18.00	Kamil Rakyta (Falun Gong) "Pron�sledov�n� Falun Gongu v souvislosti s Olympijsk�mi hrami v Pekingu 2008" p�edn�ka	�ajovna �ambala Ostr�ilova 11	zdarma
3.3. sobota 18.00	"Bubnov�n� pro Tibet" koncert - ka�d� je v�t�n se sv�m hudebn�m n�strojem i bez n�j	Z�meck� �ajovna Hlu��n	40,-
4.3. ned�le 18.00	"Bollywoodsk� diskot�ka" nejv�t�� hudebn� hity indick�ch film� s videoprojekc� od 15:00 bollywoodsk� film Faana	Boomerang Stodoln� 22	40,-
5.3. pond�l� 18.00	Jan Rychl�k "Kam m� p�ivedl Dalajl�ma" p�edn�ka	Z�meck� �ajovna Hlu��n	60,-
5.3. pond�l� 18.00	Martin Mykiska "Po zamrzl� �ece do nitra Himal�je" p�edn�ka s projekc� fotek a film�	Klub Atlantik �s. Legi� 7	60,-
6.3. �ter� 18.00	Martin Mykiska "Ladak o�ima Martina Mykisky" projekce fotek a kr�tk�ch film�	Kulturn� za��zen� Gama v are�lu Z� Gen. P�ky	60,-
7.3. st�eda 18.00	Jana Nebor�kov� "Ladack� kl�tery - Kmotrovstv�" p�edn�ka s prom�t�n�m	Antikvari�t Chytroun Japn� Hlavn� t��da 568	50,-
8.3. �tvrtek 14.10	Martin Kryl (Amnesty international) "Tibet, ��na a lidsk� pr�va" beseda	Ostravsk� univerzita FF, Re�ln� 5, u�ebna E24	zdarma
8.3. �tvrtek 17.00	Martin Kryl (Amnesty international) "Tibet, ��na a lidsk� pr�va" beseda	�ajovna u S�korova mostu 28. ��jna 2	40,-
10.3. sobota 10.00	Malov�n� tibetsk� vlajky	ul. 28.��jna (pobl� Hotelu Imperial)	zdarma
10.3. sobota 15.00	Tom� Ruta "Setk�n� s tibetsk�m �ajem" posezen� a ochutn�vka tibetsk�ho �aje	Komensk�ho sady u pam�tn�ku osvoboditel�	-
11.3. ned�le 16.00	Prom�t�n� film� (Jeden Sv�t) "O�i pro Tibet" Isaac Solotaroff, USA, 2005, 56 min "Dalajl�ma - s�la pravdy" Irene Greve, D�nsko, 2001, 60 min	Sdru�ovna M.O.S.T. Pod�bradova 97a	50,-
11.3. ned�le 19.30	Vladim�r Pol�k, Miroslav Rataj "Ve�er tibetsk�ch poh�dek a m�t�"	�ajovna u S�korova mostu 28. ��jna 2	40,-
12.3. pond�l� 19.15	Prom�t�n� filmu "Soln� mu�i Tibetu" Ulrike Koch, �v�c.-Tib., 1997, 110 min	Ostravsk� univerzita Filos.fak., Re�ln� 5, u�. E24	45,-
13.3. �ter� 17.00	Viliam Poltikovi� "Dotek z druh�ho b�ehu" prom�tnut� nov�ho filmu a beseda s re�is�rem	Kino ART DKMO, 28. ��jna 124	70,-
13.3. �ter� 20.30	Prom�t�n� dokument�rn�ho filmu "Tibetsk� mandala v Ostrav� 2006" M.O.S.T., �R, 2007, 60 min	Ostravsk� univerzita Filos.fak., Re�ln� 5, u�. E24	45,-
14.3. st�eda 16.00 18.30	Prom�t�n� filmu "Jaro, l�to, podzim, zima a zase jaro" Kim Ki Duk, Ji�.Korea-N�m., 2003, 103 min	Multikino Cinestar OC Futurum, Novin��sk� 6c (s�l �. 6)	99,-
14.3. st�eda 18.00	Jana Nebor�kov� "Ladack� kl�tery - kmotrovstv�" p�edn�ka s prom�t�n�m	Dobr� �ajovna, DKMO 28. ��jna 128	40,-
14.3. st�eda 19.15	Prom�t�n� dokument�rn�ch film� "D�t�, kter� unesli Tibetu" Robin Garthwait, GB, 2001, 12 min "Karmapa - dv� cesty bo�stv�" A.Halonen,V.Poltikovi�, �R-Fin., 1998, 60 min "�t�k p�es Himal�je" Maria Blumencorn, N�m.-Tib., 2000, 30 min	Ostravsk� univerzita Filos.fak., Re�ln� 5, u�. E24	45,-
15.3. �tvrtek od 10.00	"Den otev�en�ch dve��" centra buddhismu diamantov� cesty linie Karma kagyu	Centrum BDC Dobrovsk�ho 5, P��voz	-
15.3. �tvrtek 19.00	Peter Sauer "Karma - p���ina a n�sledek" p�edn�ka	Centrum BDC Dobrovsk�ho 5, P��voz	50,-
15.3. �tvrtek 19.15	Prom�t�n� film� "Poutn�ci a kouzeln�ci" Kyentse Norbu, Aust.-Bhut�n, 2003, 108 min "D�t�, kter� unesli Tibetu" Robin Garthwait, GB, 2001, 12 min	Ostravsk� univerzita Filos.fak., Re�ln� 5, u�. E24	45,-
16.3. p�tek 18.00	Radek R��i�ka (Centrum BDC) "Tibetsk� buddhismus" p�edn�ka	Klub Atlantik �s. Legi� 7	40,-
16.3. p�tek 19.15	Prom�t�n� dokument�rn�ch film� "D�t�, kter� unesli Tibetu" Robin Garthwait, GB, 2001, 12 min "Tibet - Ztracen� lid�" (Jeden sv�t) �.P�nek, M.Mary�ka, �R-Tib., 1999, 23 min "�t�k p�es Himal�je" Maria Blumencorn, N�m.-Tib., 2000, 30 min	Ostravsk� univerzita Filos.fak., Re�ln� 5, u�. E24	45,-
17.3. sobota 16.00	"Koncert na sit�r a tibetsk� m�sy s projekc� tibetsk�ch fotografi�" P. Macura, V. Galusek - sit�r J. Miku�ek, V. Ne�asov� - tibetsk� m�sy M.O.S.T. - projekce fotografi� z Tibetu	Dobr� �ajovna, DKMO 28. ��jna 128	40,-
18.3. ned�le 15.00	PhDr. Zuzana Ondomi�iov� "Novinky z ��lku tibetsk�ho �aje" p�edn�ka o aktu�ln� situaci v Tibetu	Dobr� �ajovna, DKMO 28. ��jna 128	50,-
18.3. ned�le 16.00	"Koncert pro Ladak" Vystoup�: Majerovy brzdov� tabulky, Bugaboo Folk3mail, All'ska'pone's, DVA	Boomerang Stodoln� 22	90,-
19.3. pond�l� 17.00	PhDr. Zuzana Ondomi�iov� "Tibet hmatem a sluchem" neobvykl� p�edn�ka	Tyfloservis Sadov� 5	50,-
19.3. pond�l� 17.00	Richard Erml "Tibetsk� nebe, peklo, r�j" autorsk� �ten� nov� knihy	Antikvari�t Fiducia N�dra�n� 30	-
20.3. �ter� 18.00	Jigme Tenzin beseda s tibetsk�m exulantem �ij�c�m v Ostrav�	Antikvari�t Fiducia N�dra�n� 30	-
21.3. st�eda 18.00	Nov� Akropolis "Moudrost Tibetu" p�edn�ka	Nov� Akropolis 28. ��jna 8	40,-
22.3. �tvrtek 18.00	Annie Fornander "Vnit�n� svoboda" p�edn�ka o tom, jak naj�t skute�nou radost v �ivot�	�ajovna �ambala Ostr�ilova 11	60,-

FR�DEK-M�STEK 2.-22.3.

Term�n	Akce	M�sto	Vstupn�
2.3. p�tek 18.00	Jigme Tenzin beseda s tibetsk�m exulantem �ij�c�m v Ostrav� Jana Nebor�kov� projekce + p�edstaven� projektu "Kmotrovstv�"	Dobr� �ajovna ul. Hlubok� 64	40,-
4.3. ned�le 19.00	Vladim�r Pol�k "Tibetsk� poezie a poh�dky" tradi�n� poetick� �ten� poprv� ve FM	Dobr� �ajovna ul. Hlubok� 64	40,-
9.3. p�tek 18.00	Martin Kryl (Amnesty International) "Tibet, ��na a lidsk� pr�va" beseda	Dobr� �ajovna ul. Hlubok� 64	40,-
10.3. sobota 16.00	Prom�t�n� film� (Jeden Sv�t) "O�i pro Tibet" Isaac Solotaroff, USA, 2005, 56 min "Dalajl�ma - s�la pravdy" Irene Greve, D�nsko, 2001, 60 min	Sokol�k park B. Smetany	-
17.3. sobota 16.30	"Koncert pro Tibet" Vystoup�: Majerovy brzdov� tabulky, Folk3mail, DVA, L�taj�c� rab�n, Cod Livers	Stol�rna Poto�n� 1228	90,-
21.3. st�eda 18.00	Annie Fornander "Vnit�n� svoboda" p�edn�ka o tom, jak naj�t skute�nou radost v �ivot�	M�steck� knihovna - Modr� sal�nek Hlavn� 111	60,-
22.3. �tvrtek 19.00	Vlasta Marek "Duchovn� a l��ebn� aspekty (i tibetsk�) hudby" p�edn�ka	Dobr� �ajovna ul. Hlubok� 64	60,-

OPAVA 18.-24.3.

Term�n	Akce	M�sto	Vstupn�
18.3. ned�le 18.30	PhDr. Zuzana Ondomi�iov� "Tibet - co nab�z� sou�asn�mu �lov�ku" p�edn�ka	Refekt�� Domu um�n� Peka�sk� 12	40,-
22.3. �tvrtek 18.00	Martina Tenglerov�, Magda Nov�kov� "O cest� do Tibetu a zase zp�tky" p�edn�ka	Refekt�� Domu um�n� Peka�sk� 12	40,-
24.3. sobota od 16.00	"Den otev�en�ch dve��" centra buddhismu Diamantov� cesty linie Karma kagyu	Centrum BDC Ratibo�sk� 33	-

RUSAVA POD HOST�NEM 23.-25.3.

Term�n	Akce	M�sto	Vstupn�
23 - 25.3.	Annie Fornander "Probuzen� v�dom�" v�kendov� semin��	Chata Oneness Centrum Rusava	2200,-

Program-let��ek ke sta�en�: (PDF, 400 kB)

N�hled plak�tu festivalu: (JPG, 600 kB)

P�ehled vystupuj�c�ch

Osobnosti

Vladim�r S�s + Josef Vani�

Vladim�r S�s (1925-2001), televizn� a filmov� re�is�r, Josef Vani� (1927) kameraman

V�stava jedine�n�ch a vz�cn�ch fotografi� z 50. let. Ve sv� dob� oblet�ly tak�ka celou Evropu a zav�taly i do Ameriky. Auto�i m�li �t�st�, �e jako prvn� mohli nafotit tajemn� Tibet, kam vkro�ilo jen velmi m�lo cizinc�. Tuto nejv��e polo�enou zemi na sv�t� nav�t�vili v letech 1953-1955, kdy se z��astnili nat��en� spole�n�ho ��nsko-�eskoslovensk�ho barevn�ho dokumentu o stavb� silnice ze S�-�chuanu do Lhasy. Pob�vali v Tibetu ve zlomov�ch momentech jeho d�jin.

Vernis� v�stavy za p��tomnosti autora fotografi� Josefa Vani�e uvede Jigme Tenzin.

Martin Mykiska

Martin Mykiska vede �ivot, o jak�m sn� snad ka�d� mal� kluk: Cestuje na vlastn� p�st po sv�t� a o sv�ch cest�ch pak p�e knihy. Str�vil rok v Antarktid�, projel Afgh�nist�n i Latinskou Ameriku. Jeden z nejprofesion�ln�ji p�ipraven�ch p�edn�ej�c�ch, vyj�me�n� osobnost. P�edn�ky s prom�t�n�m doprovod� kr�tk� dokument�rn� filmy.

Ladak o�ima Martina Mykisky
P�ed �ty�mi lety odjel se svou man�elkou a dv�ma mal�mi d�tmi (tehdy 3 a 5 let) na p�t m�s�c� do Ladakhu, kde u�il angli�tinu.

Po zamrzl� �ece do nitra Himal�je
" ... o drsn� zimn� v�prav� do hor v oblasti Ladaku, putov�n� 100 km dlouhou sout�skou �eky Zanskar, kterou je ob�as t�eba p�ebrodit bez ohledu na krut� mr�z a ledovou t�횝...."

V�ce: Osobn� str�nky

PhDr. Zuzana Ondomi�iov�

Zuzana Ondomi�iov� - p�edn� �esk� tibetolo�ka, etnolo�ka, cestovatelka, zakladatelka Nada�n�ho fondu Potala je na na�em festivalu pravideln�m hostem. P�in�� informace jak aktu�ln�, tak t�matick� p�edn�ky o historii, n�bo�enstv� �i tibetsk�ch l��ivech.

Letos n�m bude v tradi�n�m prostoru Dobr� �ajovny vykl�dat o aktu�ln� situaci v Tibetu po zprovozn�n� �eleznice do Lhasy.

V ostravsk�m Tyfloservisu m��ete nav�t�vit neobvyklou p�edn�ku, kde si Tibet "poslechnete, ohmat�te a ochutn�te", dov�te se o podpo�e slepeck� �koly ve Lhase nada�n�m fondem Potala. Obecn� prosp�n� spole�nost Tyfloservis podporuje integraci nevidom�ch a slabozrak�ch lid� do spole�nosti.

V Opav� p�edstav� Z.Ondomi�iov� n�stin historie Tibetu a� po sou�asnost s mo�nost� diskuse.

V�ce: Nada�n� fond Potala

Richard Erml

Autorsk� �ten� zbrusu nov� knihy "Tibetsk� nebe, peklo, r�j" cestovatele, divadeln�ho v�dce, partnera Z.Ondomi�iov�, autora knihy "Zuzanka a tibetsk� velehory".

Kniha by m�la vyj�t pr�v� v b�eznov�ch dnech, v optim�ln�m p��pad� bude mo�no premi�rov� zakoupit knihu v�etn� podpisu autora.

Jigme Tenzin

Jigme Tenzin �il po mnoho let v indick�m exilu a studoval buddhistick� nauky v buddhistick�m kl�te�e. P�ed n�kolika lety nav�t�vil �eskou republiku a u�il tibet�tinu na Filosofick� fakult� Univerzity Karlovy v Praze. V roce 2006 o�enil do Ostravy a od ledna je �erstv�m otcem.

Beseda bude prob�hat na t�ma jeho rodn� zem� a �ivot� v exilu.

Jan Rychl�k

Pov�d�n� o z�itc�ch a zku�enostech z ro�n�ho putov�n� po Indii. Z�v�r p�edn�ky zpest�� kr�tk� filmov� dokument.

Jan Rychl�k se po mnoho let zab�v� duchovn�m rozvojem osobnosti �lov�ka, p�ed�v�n�m energie - reiki, dik�a - studuje, cestuje a p�ed�v� sv� zku�enosti d�l. Je osobnost� v t�to oblasti u n�s, �ije v Plzni a provozuje tak� malou �ajovnu. Je n�m v�tan�m hostem :)

V�ce: Osobn� str�nky

Vladim�r Pol�k, Miroslav Rataj
"Ve�er tibetsk�ch poh�dek a m�t�"

Obl�ben� poetick� �ten� neobvykl�ch poh�dek, m�t� �i ver�� lidu ze �St�echy sv�ta� v pod�n� herc� N�rodn�ho divadla moravskoslezsk�ho.

Letos p�esunuto z kav�rny Daniel do �ajovny u S�korova mostu. Poprv� se tibetsk� poh�dky p�edstav� ve Fr�dku-M�stku.

Vlastimil Marek

P�edn�ka p�edn�ho �esk�ho muzikologa, muzikoterapeuta a pravideln�ho hosta na�eho festivalu na t�ma "Duchovn� a l��ebn� aspekty (i tibetsk�) hudby" v�m odhal� jak rozezn�t hudbu uvnit� sebe a nau�it se naslouchat l��iv�m zvuk�m.

V�ce: Osobn� str�nky - �asopis Baraka / Respekt - blog V.Marka

Annie Fornander

Po del�� dob� k n�m ze �v�dska op�t p�ijede zn�m� lektorka "duchovn�ch" semin��� a spiritu�ln� terapeutka Annie Fornander, n�dhern� bytost a jedna z v�razn�ch postav na poli sou�asn�ch vnit�n�ch spole�ensk�ch zm�n. Annie je "�enou dharmy", v�novala cel� sv�j �ivot slu�b� a pomoci p�i znovuobjevov�n� lidsk� spirituality a harmonie �ivota.

Mnoz� zn�te jej� n�dhern� kurzy a tak� jej� brilantn� schopnost p�iv�st �i nasm�rovat �lov�ka na jeho p�vodn�, napl�uj�c� �ivotn� cestu. I u n�s m� mnoho vd��n�ch poslucha�� a p��tel, nebo� jej� v�dom� porozum�n�, trp�livost a l�ska jsou skute�n�m �iv�m p��kladem nejvy���ch duchovn�ch hodnot.

V posledn�ch l�tech Annie vede kurzy a semin��e v mnoha zem�ch sv�ta, intenzivn� cestuje mezi Amerikou, Evropou a Indi� a stav� mosty porozum�n� mezi v�chodn� a z�padn� kulturou. Pat�� k hlavn�m organiz�tor�m intenz�vn�ch proces� zm�ny v�dom� v Universit� Jednoty / Oneness University nedaleko Madrasu v Ji�n� Indii.

V Ostrav� a Fr�dku-M�stku bude m�t dv� p�edn�ky na t�ma vnit�n� svobody a mo�nosti dos�hnut� skute�n�ho �t�st� v �ivot�. V�kendov� semin�� "Probuzen� v�dom�" zakon�� n� festival na Chat� Oneness v Rusav� pod Host�nem.

Annie Fornander - v�kendov� semin��

Term�n: 23. - 25. 3. 2007
M�sto: Oneness Centrum Host�n - Rusava, popis cesty k horsk� chat� zde -> (PDF, 78 kB)
P�ihl�ky: p�semn� na email onenesscentrumseznam.cz
Telefon: 573 392 064, 775 90 30 55

Cena v�kendov�ho setk�n� je 2.200,- K�, v�etn� ubytov�n� a vegetari�nsk� pln� penze. Kurzovn� se bude platit a� p�ed za��tkem kurzu na m�st�. Zah�jen� je v p�tek 23.3.2007 v 18 hodin, ubytovat se m��ete od 15 hod. S sebou si pros�m vezm�te jen karimatku a deku, p�ez�vky a v�ci osobn� hygieny. Horsk� chata Oneness Centrum poskytuje ubytov�n� p�ev�n� ve 2 l��kov�ch pokoj�ch.

P�ekl�dat z angli�tiny bude sl. Veronika Fi�erov�.

Velmi srde�n� v�s za organiz�tory zvou: Eva a Daniel Krej��, Jana Nebor�kov�, Veronika Fi�erov�

Lidsk� pr�va

Malov�n� vlajky Tibetu

V den v�ro�� ofici�ln� okupace Tibetu prob�hne pro Ostravu ji� tradi�n� malov�n� tibetsk� vlajky na Ku��m rynku. Ka�d� je v�t�n.

"Pokud n�m radnice vlajku nevyv�s�, vyv�s�me si ji sami - tady :)"

Martin Kryl (Amnesty International)

Poru�ov�n� lidsk�ch pr�v v Tibetu dnes m��e vid�t cel� sv�t, dokonce online, je to v�ak co platn�? M��e v�bec okoln� sv�t p�isp�t ke zm�n� k lep��mu? Amnesty International se domn�v�, �e ano. Krom� besedy o sou�asn�mu stavu lidsk�ch pr�v v Tibetu a n�kter�ch dal��ch oblastech ��ny bude �e� pr�v� i o tom, jak�m zp�sobem m��eme pomoci.

Martin Kryl p�sob� v Amnesty International �R od roku 2000 a m� zku�enosti s dobrovolnou prac� v m�stn� skupin�, koordinov�n�m projekt� vzd�l�v�n� k lidsk�m pr�v�m a po��d�n�m �kolen� pro �leny AI �R. V roce 2005 byl zvolen p�edsedou Amnesty International �R. Mimo AI p�sob� nap��klad jako m�stop�edseda ve sdru�en� Czech Natinal Committee of United World Colleges, zab�vaj�c�m se vys�l�n�m �esk�ch student� na �koly hnut� UWC. Martin Kryl, narozen� v Praze, vystudoval Lester B. Pearson United World College v Kanad�, bakal��sk� stupe� Fakulty humanitn�ch studi� UK v Praze a v sou�asn� dob� pokra�uje studia na stejn� fakult� navazuj�c�m magistersk�m programem Soci�ln� a kulturn� ekologie.

V�ce: Amnesty International �R / Osobn� str�nky

Pron�sledov�n� Falun Gongu
v souvislosti s Olympijsk�mi hrami v Pekingu 2008

V roce 2008 se m� konat olympi�da v Pekingu. ��nsk� komunistick� re�im v�ak dosud nezm�nil sv� brut�ln� chov�n� v��i vlastn�m ob�an�m a nad�le poru�uje jejich z�kladn� lidsk� pr�va. Podle nejnov�j��ch zpr�v doch�z� v ��nsk�ch koncentra�n�ch t�borech k odeb�r�n� org�n� �iv�m v�z��m sv�dom�, jejich� t�la jsou pot� spalov�na v krematori�ch. O t�chto faktech, ale i dal��ch v�cech se dov�te na p�edn�ce Kamila Rakyty.

V�ce: Falun Gong �R

Cestovatelsk� a jin� setk�n�

Jana Nebor�kov�
Projekt "Kmotrovstv� na d�lku"

�lenka ob�ansk�ho sdru�en� M.O.S.T. slovem a obrazem sezn�m� z�jemce se sv�mi opakovan�mi cestami do Mal�ho Tibetu. Pov�d�n� zpest�� ladack� hudba i zp�v mnich�. N�v�t�vn�k se tak� dov� o mo�nostech pom�hat mal�m buddhistick�m � o projektu Kmotrovstv�.

V�ce: Kmotrovstv� na d�lku / Osobn� str�nky

Martina Tenglerov�, Magda Nov�kov�
"O cest� do Tibetu a zase zp�tky"

Autostopem na korb�ch n�kla��ku po Tibetu. Dv� cestovatelky, kter� dojely do Lhasy po Sichuan Hihgway, obe�ly posv�tn� hory Amnye Machen a Kail� a u�ily anglicky mal� Tibe�any. P�edn�ku doprovod� mal� v�stava obr�zk�, kter� p�i jejich pobytu namalovaly tibetsk� d�ti.

Setk�n� s tibetsk�m �ajem

Jak je zn�mo, v Tibetu se �aj nep�stuje, setk�n� s tibetsk�m �ajem bude setk�n�m s jeho tamn� specifickou p��pravou. Z�kladn� ingredienc� je ��nsk� �aj pchu-er, kter� se va�� se sol�, ml�kem, m�slem a campou. Proto�e v �esk� republice se velmi problematicky sh�n�j� tibetsk� potraviny, bude v�t�ina p��sad nahrazena dom�c�mi ingrediencemi, co� zaru�� mikrobakteri�ln� bezpe�nost t�to akce. �aj bude p�ipravovat Tom� Ruta.

Pro klidn� pr�b�h �ajov�ho setk�n� po�adatel� doporu�uj� vz�t si sebou karimatku, tepl� oble�en� a vlastn� tibetskou m�su.

Kale feb! Cestujte pomalu!

Filosofie a n�bo�enstv�

Nov� Akropolis - p�edn�ka "Moudrost Tibetu"

Kulturn� asociace Nov� Akropolis byla u n�s zalo�ena r. 1985 v Praze. Zab�v� se p�edn�kami na r�zn� t�mata z oboru filosofie, historie, kultury, literatury, um�n�, v�dy, medic�ny. Po��d� kursy a semin��e, v�stavy archeologick�ch reprodukc�.

Asociace je zn�m� zejm�na kurzy srovn�vac� filosofie a v tomto duchu bude tak� vedena p�edn�ka na t�ma Tibetsk� filosofie.

V�ce: Nov� Akropolis

Centrum Buddhismu diamantov� cesty
Peter Sauer, Radek R��i�ka

Mo�nost zji�t�n� informac� a prohl�dky ostravsk�ho a opavsk�ho buddhistick�ho centra. Festival prov�z� p�edn�ky v�znamn�ch buddhistick�ch u�itel�.

Karma Kagj� je jednou ze �ty� hlavn�ch �kol tibetsk�ho buddhismu. Karma Kagj� znamen� ��iv� transmise �ty� odkaz�� a klade velk� d�raz na praxi.

Radek R��i�ka se narodil 15.8.1959 a praktikuje buddhismus od roku 1996, je l�ka� a m� velmi jasn� v�klady.

Peter Sauer je raku�an, narodil se 17.3.1957, praktikuje od roku 1989 a vyu�uje buddhismus od roku 1993. Pracuje jako program�tor a u�itel n�m�iny.

V�ce: Buddhismus diamantov� cesty

Hudba

Bollywoodsk� diskot�ka

N�v�t�vn�ky �ekaj� hudebn� sc�ny z v�ce ne� des�tky nejzn�m�j��ch a nejlep��ch indick�ch bollywoodsk�ch film�! Na velkoplo�n� obrazovce shl�dnete v�born� tane�n� kreace nejzn�m�j��ch hrdin� nejv�t��ho filmov�ho studia na sv�t�!

Nejlep�� hudebn� sc�ny z bollywoodsk�ch film�: Kal ho naa ho, Main hoo na, Weer-Zaara, Kabhi khushi kabhie gham, Lagaan, Dil chahta hai, Faana, Salaam Namaste, Devdas a dal��...

Nejlep�� bollywood�t� herci: Shahrukh Khan, Saif Ali Khan, Aamir Khan, Zayed Khan, Preity Zinta, Rani Mukherjee, Kajol, Aishwarya Rai a dal��...

V�ce: Bolly.cz

Koncert na sit�r a tibetsk� m�sy
s projekc� tibetsk�ch fotografi�

Jedine�n� spojen� neobvykl�ch hudebn�ch n�stroj� s projekc� diapozitiv� z Tibetu v ostravsk� Dobr� �ajovn�.

Pavel Macura, Vladim�r Galusek - sit�r / Ji�� Miku�ek, Vanda Ne�asov� - tibetsk� m�sy / M.O.S.T. - projekce fotografi�

Bubnov�n� pro Tibet

Spole�n� jam session v Z�meck� �ajovn� - ka�d� je v�t�n se sv�m hudebn�m n�strojem i bez n�j.

V�ce: Z�meck� �ajovna

Koncert pro Ladak - Ostrava

Hudebn� minifestiv�lek na podporu kl�tera Kaza v Mal�m Tibetu nabit� zaj�mavou hudbou:

• ve vod�ch �esk� hudby novou p�sni�k��skou vlnu raz�c� Folk3Mail (Onomy�l) (16:00)
• neoddiskutovateln� zast�nci energick�ho a vesel�ho ska AllSkaPones (Karvin�) (17:30)
• alternativn� objev s velk�m potenci�lem - skupina DVA (T�ebechovice p.Orebem), hraj�c� �elektrik akusto-akustik elektro� je �zce spojen� s divadlem DNO - nep�ehl�dnuteln�m zjevem �esk� divadeln� sc�ny (19:00)
• st�lice �esk� alternativy, b�jn� Majerovy Brzdov� tabulky (Praha), se postaraj� o hlubinn� kulturn� z�itek (20:30)
• koncert zakon�� rockov� Bugaboo (P��bor) (22:00)

Kapely se vzdaly honor��e ve prosp�ch kl�tera Kaza.

Na m�st� bude tibetsk� a ladack� infost�nek na�eho ob�ansk�ho sdru�en�, bude mo�n� zakoupit v�ci z na�eho obch�dku, podepsat petici za propu�t�n� 11.pan�henlamy.

V�ce: Boomerang / str�nky kapel - otev�ete klepnut�m na n�zev kapely

Koncert pro Tibet - FM

Hudebn� minifestiv�lek na podporu kl�tera Kaza v Mal�m Tibetu nabit� zaj�mavou hudbou:

• mlad� fr�deck� alternativa Cod Livers (16:30)
• alternativn� objev s velk�m potenci�lem - skupina DVA (T�ebechovice p.Orebem), hraj�c� �elektrik akusto-akustik elektro� je �zce spojen� s divadlem DNO - nep�ehl�dnuteln�m zjevem �esk� divadeln� sc�ny (17:00)
• ve vod�ch �esk� hudby novou p�sni�k��skou vlnu raz�c� Folk3Mail (Onomy�l) (18:30)
• po��dn� klezmer band L�taj�c� Rab�n (Prost�jov), finalista sout�e Colours Talents (20:00)
• a st�lice �esk� alternativy, b�jn� Majerovky Brzdov� tabulky (Praha), se postaraj� o hlubinn� kulturn� z�itek (21:30)

Kapely se vzdaly honor��e ve prosp�ch kl�tera Kaza.

Na m�st� bude tibetsk� a ladack� infost�nek na�eho ob�ansk�ho sdru�en�, bude mo�n� zakoupit v�ci z na�eho obch�dku, podepsat petici za propu�t�n� 11.pan�henlamy.

V�ce: Stol�rna / str�nky kapel - otev�ete klepnut�m na n�zev kapely

Filmy

Viliam Poltikovi� "Dotek z druh�ho b�ehu"

Ostravsk� premi�ra filmu a beseda s re�is�rem
Film je nat��en v �ech�ch, Nep�lu a Tibetu a prost�ednictv�m �eny z �esk�ho, k�es�anstv�m ovlivn�n�ho prost�ed�, se zam��l� nad smrt�, jej�m ch�p�n�m a zp�soby, jak se vyrovnat s odchodem bl�zk�ch lid�. Hlavn� p�edstavitelka si nach�z� cestu k tibetsk�mu pojet�, kter� se ke smrti stav� otev�en�, nevn�m� ji tragicky, ale jako v�znamn� p�ed�l ve v��n�m kolob�hu �ivota.

V�ce o filmu...

Film "Tibetsk� mandala v Ostrav� 2006"

Ob�ansk� sdru�en� M.O.S.T., �R, 2007, cca 60 min


Minul� rok nav�t�vilo n� festival 6 buddhistick�ch mnich� z kl�tera Tikse v Ladaku (Severn� Indii), kte�� zde po 5 dn� vytv��eli p�skovou mandalu. Setk�n� s nimi prov�zelo tak� n�kolik p�edn�ek a n�v�t�va hornick�ho muzea. Z�b�ry ofici�ln�ch akc� i osobn�ch chv�l� zachycuje tento dokument nato�en� 3 kameramany v pr�b�hu t�denn� n�v�t�vy "na�ich" mnich�. Kdo setk�n� s nimi za�il v�, �e podobn� v�ci se v �ivot� nevyskytuj� �asto.

Dokument dopln�n� o z�b�ry n�v�t�vy a koncertu I. a V.Havlov�ch a stovky fotografi� bude k prodeji na m�st�.

Film "�t�k p�es Himal�je / Flucht �ber den Himalaya"

Maria Blumencorn, N�m.-Tib., 2000, 30 min


Tibet�t� rodi�e vypravuj� sv� d�ti na nebezpe�n�, �asto smrt�c� pochod p�es Himal�je do Nep�lu, aby jim dali �anci na �koln� vzd�l�n� ve sv� vlastn� kultu�e a sezn�mili se s sv�m n�bo�enstv�m.Maria Blumencron je doprov�zela jako trekov� pr�vodce.Strhuj�c� zpov�� n�m p�ibli�uje dramatick� p�echod nap��� Himal�jemi do Tibetsk� D�tsk� vily v Dharamsale v Indii.

Maria Blumencorn nato�ila v roce 2006 pokra�ov�n� zobrazuj�c� situaci d�t� po 5 letech od nato�en� p�vodn�ho sn�mku - tento film a t�et� samostatn� dokument prom�tneme v p��t�m roce 2007.

V�t�ek z projekce jde na podporu d�t� zobrazen�ch v tomto filmu.

V�ce: str�nky filmu

Film "Soln� mu�i Tibetu / Die S�lzm�nner von Tibet"

Ulrike Koch, �v�c.-Tib., 1997, 110 min, v p�v.zn�n� s �esk�mi titulky


V zim� konaj� dogpov�, nom�di ob�vaj�c� severotibetskou n�horn� planinu �hangthang, svoji cestu k soln�m jezer�m. �ty�i soln� mu�i vedou karavanu ��taj�c� p�es sto jak�, kte�� maj� s�l dopravit zp�t. B�hem t��m�s��n� cesty p�eb�r� ka�d� z nich ur�itou ritualizovanou roli - jako "star� otec", "star� matka" a "p�n zv��at". Fascinov�na Tibetem jako zem� m�t� a legend hledala Ulrike Koch osm let, ne� na�la soln� mu�e, k nim� se sm�la p�ipojit na jejich cest�. P�es zanikaj�c� kulturu soln�ch nom�d� autorka p�ed�v� poselstv� drsn� kr�sy bezles�ch pustin a archaick�ho �ivota jejich sluncem o�lehan�ch obyvatel. P�sobnost sn�mku zvy�uje vyt��ben� soundtrack (Stefan a Frank Wulff). Opticky brilantn� pohled na st�echu sv�ta a tis�ciletou tradici soln�ch mu�� se st�v� imagin�rn� cestou k zamy�len�.

Na zaji�t�n�, p�ekladu a projekci tohoto filmu spolupracujeme s Nada�n�m fondem Potala - projekce prob�hne tak� v Praze 11.3.2007 ve 20:00 v Kin� Aero jako sou��st Festivalu ProTibet.

V�ce: anglick� recenze na rottentomatoes.com

Film "Poutn�ci a kouzeln�ci / Travellers and Magicians"

Kyentse Norbu, Austr�lie-Bhut�n, 2003, 108 min



Tento film uv�d�me jako n�hradu za sn�mek T.Czems� - "Host �ivota - A.Csoma de K�ros".

Film, odehr�vaj�c� se v n�dhern� p��rod� him�lajsk�ho kr�lovstv� Bh�t�n, je p��b�hem mlad�ho st�tn�ho ��edn�ka Dondupa, kter� byl um�st�n v odlehl� horsk� vesnici. M�sto aby si v�il sv�ho postaven�, je Dondup nespokojen�. Je p�esv�d�en, �e kdy� odejde z Bh�t�nu do z�padn�ho sv�ta, spln� se mu v�echna jeho p��n�. Kone�n� se mu naskytne p��le�itost, mus� si v�ak posp�it. Dondup se rozhodne nic neprome�kat: zal�e nad��zen�mu, tajn� si sbal� v�ci a rychle ut�k� z vesnice. Nestihne v�ak autobus a ke sv�mu zd�en� se octne na cest� se dv�ma dal��mi poutn�ky, kte�� cestuj� stejn�m sm�rem, s buddhistick�m mnichem a prost�m prodava�em jablek. Aby si zkr�tili dlouh� �ek�n�, za�ne mnich vypr�v�t p��b�h o Tashim, l�n�m ��kovi magie, jen� tak� sn� o vzd�len�ch m�stech, kde je �tr�va zelen�j��. Buddhistick� road-movie ze sou�asn�ho Bh�t�nu, kter� nato�il opravdov� buddhistick� lama (re�is�r zn�m�ho filmu Poh�r), kombinuje okouzluj�c�m a nezapomenuteln�m zp�sobem starou legendu a humorn� pohled na sou�asn� sv�t.

Na zaji�t�n�, p�ekladu a projekci tohoto filmu spolupracujeme s Nada�n�m fondem Potala.

V�ce: str�nky filmu

Film "D�t�, kter� unesli Tibetu / Tibet's Stolen Child"

Robin Garthwait, GB, 2001, 12 min


Film pojedn�v� o p��b�hu 11. pan�henlamy Gend�n �h�kji �imovi, kter� se narodil 25. dubna 1989. V roce 1995 byl uzn�n tibetsk�m dalajlamou jako jeden�ct� v generaci pan�henlam�. T�i dny po tomto aktu, 17. kv�tna 1995 byl v �ikace jako �estilet� unesen a je dodnes dr�en na nezn�m�m m�st�. Pan�henlama je po dalajlamovi druhou nejv�znamn�j�� autoritou pro Tibe�any - jak v duchovn�m, tak sv�tsk�m �ivot�.

Film "Tibet - Ztracen� lid�"

�imon P�nek, Milan Mary�ka, �R-Tib., 1999, 23 min - z arch�vu Jeden Sv�t


Dokument hled� skute�nou tv�� dne�n�ho Tibetu, ukazuje t�m�� beznad�jnou situaci p�vodn�ch obyvatel, kte�� jsou ji� dnes men�inou ve vlastn� zemi. ��nsk� vl�da zah�jila koncem 90. let definitivn� kolonizaci Tibetu prost�ednictv�m ��zen�ho st�hov�n� ���an� do t�to zem�. Tibetsk� kl�tery, tradi�n� opora spiritu�ln� s�ly, se dost�vaj� pod kontrolu tajn� policie a zvl�tn�ch politick�ch pracovn�k� ��nsk� spr�vy. Tibet�t� ko�ovn�ci z�st�vaj� ztraceni na nekone�n�ch pl�n�ch, nad�je um�r�.

�imon P�nek byl jedn�m ze "studentsk�ch v�dc�" st�vky, kter� urychlila v roce 1989 p�d komunistick�ho re�imu v �esk� republice. Od roku 1992 p�sob� v obecn� prosp�n� spole�nosti �lov�k v t�sni, jej�m� byl spoluzakladatelem. Sou�asn� pracuje pro Kancel�� prezidenta republiky v oblasti krizov� a v�le�n� problematiky. Autorsky se pod�lel na �ad� film� o v�lk�ch a pov�le�n�ch p�em�n�ch v b�val� Jugosl�vii a oblastech b�val�ho Sov�tsk�ho svazu.

Film "Karmapa - dv� cesty bo�stv�"

Arto Halonen, Viliam Poltikovi�, �R-Fin., 1998, 60 min


Hlavn�mi p�edstaviteli filmu jsou dva mal� karmapov�, dva chlapci, kte�� nastoupili na tr�n karmapy - nejvy���ho p�edstavitele jedn� z hlavn�ch lini� tibetsk�ho buddhismu. Dalo by se ��ct, �e karmapa je v �eb���ku postaven� t�et�m mu�em Tibetu - po dalajlamovi a pan�enlamovi. Karmapa je podobn� jako dalajlama p�evt�len�m jedn� a t�e du�e. Kdy� st�vaj�c� karmapa zem�e, �ek� se, kdy se znovu narod� a podle dan�ch znamen� se vyhled�. Linie karmap� je ov�em star�� ne� linie dalajlam� a b�hem historick�ho v�voje se st��dal i jejich vliv. Na tr�n� je v�dy jeden karmapa �i dalajlama. V sou�asn� dob� jsou v�ak karmapov� dva. Jeden je v Tibetu uznan� dalajlamou a paradoxn� i ��nskou komunistickou vl�dou, kter� sice v p�evt�lov�n� nev���, ale v mal�m karmapovi vid� n�stroj manipulace s Tibe�any, kte�� jsou hluboce duchovn� zalo�en� a nedaj� se brut�ln� ��nskou okupac� zlomit. Druh� je v indick�m Dill� a byl vyhled�n a zvolen skupinou v tibetsk�m exilu. Film celou situaci podrobn� vykresluje a p�edkl�d� n�zory na danou skute�nost od vysok�ch autorit. Byl nato�en na �zem� Indie, Nep�lu a Tibetu a jeho pr�vodcem je dalajlama. Sezn�men� s tibetsk�m buddhismem je sp�e v druh�m pl�nu, do pop�ed� vystupuje duchovn�-politick� probl�m sou�asn�ho Tibetu, obsazen�ho ��nou.

Film "O�i pro Tibet / Visioning Tibet"

Isaac Solotaroff, USA, 2005, 56 min - z arch�vu Jeden sv�t


Kdo se pod�v� do st��brn�ch vod jezera Lhama Lhatso, zjev� se mu v nich jeho minul� i budouc� �ivoty. Velk� ��sti Tibe�an� se v�ak jejich sen o cest� k �jezeru odpov�d�" nespln�. �ivot na st�e�e sv�ta, jak b�v� Tibet symbolicky naz�v�n, p�in�� i jin� �skal�, ne� o jak�ch sl�ch�me v souvislosti s ��nskou okupac�. Ostr� slune�n� z��en� zp�sobuje o�n� onemocn�n� � p�ev�n� �ed� z�kal. Pokud se n�kter� z t�chto nemoc� nel���, mohou v�st dokonce ke slepot�. V roce 1995 nav�t�vil americk� doktor Marc Lieberman nemocnici ve Lhase, aby tu vy�kolil zdej�� l�ka�e. Dokumentarista Isaac Solotaroff p�edstavuje Lieberman�v projekt prost�ednictv�m doktor�, kte�� bojuj� s probl�my �patn� funguj�c�ch nemocnic, a z�rove� sleduje p��b�hy Tibe�an�, je� se vydali p�es pl�n�, aby podstoupili l��bu. Radost uzdraven�ch je dostate�nou satisfakc� pro l�ka�e, unaven� po �trn�ctihodinov�m pracovn�m dni. �ivotn� dr�ha Liebermana sam�ho, kter� podobn� projekt zrealizoval tak� v Indii a v Tibetu pracuje s mal�mi p�est�vkami ji� deset let, nazna�uje, �e i on byl za ta l�ta obdarov�n schopnost� "vid�t".

Film "Dalajl�ma - s�la pravdy /
The Power of Truth - According to the Dalai Lama"

Irene Greve, D�nsko, 2001, 60 min - z arch�vu Jeden sv�t


Slovy Jeho Svatosti dalajl�my: �Boj Tibe�an� je bojem mezi silou pravdy a silou zbran�. S�la pravdy p�etrv�. S�la zbran� bude ��m d�l men��.� Dokument prov�z� charismatick�ho mnicha, duchovn�ho a politick�ho v�dce tibetsk�ho lidu na jeho n�v�t�v� v D�nsku. Ve ve�ejn�ch projevech se dalajl�ma d�l� o sv� p�esv�d�en� o s�le nen�sil�, pot�eb� dialogu, respektu a porozum�n�. Poukazuje tak� na to, co naz�v� kulturn� genocidou: komunist� ru�� kl�tery, mni�i se musej� pod��dit p�ev�chovn�m program�m, ��nsk� vl�da se v�emo�n� sna�� vym�tit tradi�n� tibetsk� zp�sob �ivota. Dalajl�ma je pro mnoh� z n�s zt�lesn�n�m soucitu. Jeho neot�esiteln� v�ra v dobro a lidsk� potenci�l ka�d�ho �lov�ka zn� jako povzbuzuj�c� hlas v dne�n�m sv�t�.

Film "Jaro, l�to, podzim, zima... a zase jaro /
Bom yeoreum gaeul gyeoul geurigo bom"

Kim Ki Duk, Ji�.Korea-N�m., 2003, 103 min


Lyrick� sn�mek o plynut� ro�n�ch obdob� a lidsk�ho �ivota Jaro, l�to, podzim, zima a jaro p�edstavuje v Kim Ki-dukov� kontroverzn� tvorb� fascinuj�c� obrat bez ztr�ty um�leck� identity i nejosobn�j��ch t�mat. Postavu mnicha v �ase zralosti v n�m ztv�rnil s�m t�ia�ty�icetilet� tv�rce.

Jaro. Uprost�ed jezera v hor�ch stoj� mal� buddhistick� chr�m. Star� mnich v n�m vychov�v� mal�ho chlapce jako sv�ho n�stupce.
L�to. Dosp�vaj�c� chlapec se zamiluje do d�vky hledaj�c� v chr�mu zdrav�. N�sleduje ji do "skute�n�ho" sv�ta.
Podzim. Dosp�l� uprchl�k hled� v chr�mu �to�i�t� p�ed polici�: zabil z l�sky. Pod veden�m sv�ho mistra projde pok�n�m a pak se vyd� do rukou spravedlnosti.
Zima. Mu� se vrac�, aby se znovu ujal sv�ho posl�n�. P�ijme pod st�echu chr�mu zoufalou mladou matku a po jej� smrti se za�ne starat o osi�el� d�t�.
Jaro. Mnich vychov�v� sv�ho n�stupce

Sn�mek z�skal Cenu div�k� na MFF v San Sebasti�nu a sv�mu autorovi vynesl Cenu C.I.C.A.E., Cenu Dona Quijota na MFF v Locarnu.

Dnes jeden z nejzaj�mav�j��ch filma�� asijsk�ho regionu se narodil v roce 1960 v Ji�n� Korei.Pro jeho filmy je charakteristick� spojen� form�ln� vyt��benosti, drsn� krutosti, ironie a lyriky. �asto �okuje sv� div�ky brut�ln�mi popisy sexu�ln�ch �i psychologick�ch extr�m� a z�sk�v� si tak zaryt� odp�rce i nad�en� obdivovatele. Ke v�em sv�m film�m si Kim Ki-Duk napsal sc�n��e.

V�ce: klubovefilmy.net

Film "Host �ivota - A.Csoma de K�ros / Az �let vend�ge - Csoma-legend�rium"

Tibor Czems�, Ma�., 2006, 79 min
poprv� uveden na Festivalu dokument�rn�ch film� v Jihlav� 2006



Tento film nebude uveden, proto�e autor nesouhlas� s projekc� z DVD,
m�sto tohoto filmu uvedeme sn�mek K.Norbua "Poutn�ci a kouzeln�ci".


Alexander Csoma de K�r�s (1784-1842) byl p�esv�d�en, �e ko�eny ma�arsk�ho jazyka mus� hledat daleko na v�chod�. Vzd�lanec, kter� ovl�dal t�in�ct jazyk�, str�vil v Tibetu skoro dvacet let. D�kaz o p�vodu ma�ar�tiny nenalezl, ale stal se v�znamn�m zprost�edkovatelem buddhistick� kultury. Je autorem prvn� u�ebnice tibetsk� gramatiky a tibetsko-anglick�ho slovn�ku.

Jedna linie filmu vypr�v� prost�ednictv�m jednoduch�ch animac� pastelov�ch barev lidov� p��b�hy o Csomovi, kter� jej l��� jako neohro�en�ho hrdinu.

Druh� se pokou�� zprost�edkovat nauku tibetsk�ch svat�ch text�. Ve znamen� poezie a n�bo�enstv� se odv�j� sou�asn� re�is�rova pou� ve Csomov�ch stop�ch, zachycen� na 8mm materi�l.

Sn�mek nen� �ivotopisem, ale autorskou meditac�. Csomovu zku�enost vyvol�vaj� ozvy r�zn�ch jazyk�, nebo� jejich znalost byla ur�uj�c� pro jeho my�len� a p��stup ke sv�tu. Zaml�en� statick� obrazy evokuj� prostor Tibetu a Indie, barvy jsou st�� znateln�, jako by se v snovosti m�l spojit re�is�r�v pohled s Csomov�ma o�ima.

Re�is�r a hudebn�k Tibor Szemz� byl v osmdes�t�ch letech v�d�� osobnost� ma�arsk� experiment�ln� hudby. Jeho osobit� interpretace minimalistick�ch skladeb byly �asto sou��st� instalac�, kde se st�kaly s jin�mi druhy um�n�. Jako skladatel se pod�lel na filmech P�tera Forg�cse.

V�ce: str�nky filmu